Stručná historie města:

Město Písek bylo založeno před polovinou 13. století královským rodem Přemyslovců. Hlavními důvody pro tento akt byla jednak ochrana zdejších rýžovníků zlata a dozor nad nimi, ochrana důležité obchodní cesty - Zlaté stezky, která těmito místy vedla a překračovala zde řeku a v neposlední řadě také posilování královské moci v této části království. Město bylo postaveno takzvaně na „zelené louce“, což znamená, že bylo králem rozhodnuto o založení zcela nového města. V případě Písku na strategickém místě, na skalnaté vyvýšenině nad řekou Otavou.

Samotný název města byl převzat od jména stejnojmenné osady, která ležela na protějším návrší nad řekou, a dobře vystihoval tehdy již přibližně tisíciletou tradici rýžování zlata v těchto místech, při němž na březích řeky zůstávaly po rýžovnících velké hromady pře rýžovaného zlatonosného písku.

Těmito rýžovníky a prospektory byli Keltové, kteří zde po sobě v místech, kde dnes stojí hotel Bílá Růže, zanechali stopy po svém osídlení. A co je z historického hlediska velmi důležité, v sousedství města byly v devatenáctém století odkryty dvě velké keltské mohyly z 5. století před naším letopočtem, patřící ženě a muži - příslušníkům vládnoucí keltské elity, kteří nedaleko nich jistě také sídlili. Co do rozměrů, se jedná o mohyly patřící k největším v Čechách, přičemž tyto zároveň obsahovaly poklad skutečně hodný příslušníků významné knížecí rodiny.

V roce 2008 byl v historické části města učiněn velmi významný objev, kdy v těsné blízkosti děkanského kostela byla odkryta velice zachovalá mohyla z doby bronzové, která posunuje dobu nejstaršího osídlení města minimálně o dalších tisíc let do minulosti.

Při zakládání středověkého královského města došlo k současné výstavbě Kamenného mostu, královského hradu, farního kostela, dominikánského kláštera a dalších důležitých světských i církevních staveb, jejichž architektura byla pojata skutečně velkoryse. Na těchto stavbách pracovala tzv. písecko – zvíkovská stavební huť, která mimo jiné stavěla také nedaleký hrad Zvíkov. Nejstarší částí města je Drlíčov – oblast mezi Putimskou branou a děkanským kostelem. Město bylo hned od počátku obehnáno kamennými hradbami, které zajišťovaly po celou dobu středověku obyvatelům města dostatečnou ochranu. Vstup do hradeb umožňovaly tři městské brány.

První dochovanou písemnou zmínkou o městě je listina krále Václava I. z roku 1243, avšak hlavním budovatelem města však byl jeho syn Přemysl Otakar II., který zde také velmi často pobýval. První jím vydaná listina v Písku nese letopočet 25.3. 1258 a dále byl v Písku jistě minimálně ještě na osmi návštěvách, někdy i několikaměsíčních. Přestože město i hrad patřily stejnému majiteli – králi, byl hrad od města oddělen příkopem a parkánovými hradbami, byť přístup do něj byl stejně pouze z vnitřního města. Město a hrad od sebe byly takto odděleny nejen fyzicky, ale zároveň se jednalo i o samostatné správní jednotky. Tento model městského hradu se nazývá termínem středoevropský kastel.

Že byl Písek jedním z nejpřednějších měst českého království a oblíbeným městem českých králů, dokládají i návštěvy mnohých dalších panovníků jako Jana Lucemburského, Karla IV., Václava IV., Jiřího z Poděbrad, ale i například Ferdinanda III., Marii Terezie či Františka Josefa I.

Od 13. století pomalu začalo být rýžování zlata v Otavě čím dál méně rentabilní a v okolí města se začala zlatonosná ruda těžit v dolech, odkud se vozila k dalšímu zpracování – mletí, do píseckých zlatorudných mlýnů.

Na počátku 14. století propůjčil Písku Jan Lucemburský městská práva Starého města pražského – právo vybírat mýto, osvobození od cel a mýt, právo mílové, zřízení a provozování solnice a obilnice, která byla největší obilnicí v českých zemích té doby.

Od vrcholného středověku se stal Písek přirozeným centrem poměrně rozsáhlého území a hlavním městem Prácheňského kraje potvrdil Písek již Karel IV. Později byl Písek také krajským městem.
Ještě před započetím husitských válek se Písečtí přiklonili na stranu kalicha - k Jednotě táborské a v letech 1419 – 1452 byl až na krátkou přestávku dokonce samostatnou husitskou republikou. Pobýval zde Jan Žižka a kádě se společným obecním majetkem spravoval husitský hejtman Matěj Louda z Chlumčan. Ohledně těchto kádí má Písek dokonce prvenství před husitským městem Tábor!

Další důležitá data: